Domácí úrazy

I přes veškerou snahu rodičů zabránit úrazům a nehodám svých dětí v domácích podmínkách, nelze tomu vždy zabránit. Primární prevence úrazu je důležitý faktor k snížení následků úrazu a zjednodušení sekundární prevence laiků. Sekundární prevence, čili snížení následků úrazu a dopadu na zdraví dítěte, poskytuje v první linii laik (např. rodič) a v druhé linii zdravotník (RZP, ošetření v nemocnici…). Sekundární prevence zahrnuje více kroků, první je eliminovat zdroj úrazu a tím snížit poškození dítěte ale i záchrance, druhým krokem je poskytnout adekvátní první pomoc a třetím krokem je zajištění odborné zdravotnické pomoci. Všechny kroky mají na sebe souvislé navazovat, a proto je nezbytné znát tuto problematiku, znát zásady první pomoci a mít doma vybavení pro laickou první pomoc.
Když se dítěti stane úraz, je důležité, aby záchrance zachoval chladnou hlavu. Panika a nekoordinované činy nepomůžou, spíše ublíží. Obviňování se a hledání důvodu proč se úraz stal, je v tomto okamžiku kontraproduktivní, je nutné věnovat pozornost dítěti a potřebným krokům k snížení následků traumatu.

Rizikové faktory

V domácím prostředí používáme téměř všechny potřeby všedního života, které můžou být zdrojem úrazů u dětí. Nejedná se přitom jen o vybavení samotného bytu, ale také prostředí dílny, kůlny a bazény. Základem primární prevence, čili prevenci úrazu, je nejen zdroje úrazu eliminovat, ale také dětem pravidelně o nich říkat.
Primární prevenci se řadí všechny úkony, kterými zabráníme vzniku úrazu. Sekundární prevencí se rozumí úkony, které vedou k pomoci postiženého, když k úrazu dojde, zjednodušeně řečeno se jedná o první pomoc při úrazu. Terciární prevenci se rozumí soubor opatření, které sníží důsledky úrazu.
Bodově uvádíme seznam prevence domácích úrazů:

• Odstranit ostré předměty z dosahu dětí (nože, žiletky, sekyry…)
• Rohy stolků opatřit ochrannou krytkou
• Horké nápoje (rychlovarní konvice, hrnce, hrnky) umísťujeme co nejdál od okraje stolu nebo kuchyňské linky
• Nábytek má byt umístěn tak, aby nedošlo k jeho pádu na dítě, stržení ze zdi
• Do zásuvek je potřeba umístit ochranné krytky
• Léky je potřeba umísťovat mimo dosah dítěte, nejlépe do zamykatelné skříňky
• Jakékoliv chemikálie (včetně čističů na nádobí, krtky, tablety do myčky….) umístit na nedostupná místa
• Z domácího prostředí odstranit jedovaté rostliny
• Zabezpečte bazény proti utonutí, nebezpečné je používaní krycích folií proti
• Nutná důkladná péče ve výchově domácích mazlíčků, pravidelně také upozorňovat děti na vztah k zvířatům
• Od přebalovaného kojence se neodvracet, dítě je potřeba neustále držet nebo položit podložku na zemi
• Obecné principy sekundární prevence úrazů v domácích podmínkách

Domácí lékárnička by měla být umístěna v dostupném prostoru, tak aby kdokoliv a kdykoliv na ni dosáhl. Ideální umístění je to, kde je na očích. V mnohých domácnostech bývají pomůcky první pomoci umístěny v koupelně. Při poskytování první pomoci je nejdůležitější zachovat chladnou hlavu, nepanikařit. Dítě je potřeba uklidnit a nepotencovat problém. Nemluvit na dítě způsobem „to strašně krvácí“, „to je velká rána“, „to musí strašně bolet“. Dítěti je potřeba podporovat pozitivně, ne negativně. Formulace: „seš šikovný, to zvládneme“, to je drobná ranka, zakryjeme ji a půjdeme se na ni mrknout k doktorovi“, jsou mnohem přijatelnější pro dítě. Při úraze většinou zapomeneme všechny zásady a čísla, podle kterých se máme řídit. Proto není ostuda, napsat si číslo RZP na lékárničku. Při úrazu nepodáváme dítěti tekutiny ani jídlo, v případě potřeby výkonu v celkové anestesii je nevyhnutné, aby dítě bylo lačné.
Domácí lékárnička by měla obsahovat:

• Živočišní uhlí (v dnešní době firemně Carbosorb)
• Rychlonáplast (také označované jako rychlobvaz)
• Sterilní obvaz, sterilní krytí (čtverce), sterilní tampony
• Elastický obvaz
• Rukavice na ošetření postiženého
• Léky proti bolesti (ibuprofen, paracetamol)
• Pinzeta a nůžky
• Desinfekce (betadine, braunol, jod)
• Pinzeta na hmyz (klíště)
• Návod ke kardiopulmonální resuscitaci a důležitá telefonní čísla

Sekundární prevence u nejčastějších domácích úrazů vs. první pomoc

Krvácení

• Stlačit tlakový bod, nasadit škrtidlo nebo tlakový ovaz
• Desinfekce menších rána, u větších rán neztrácet čas, naložit sterilní tlakový obvaz
• Antišoková poloha, při krvácení z ucha nebo nosu poloha v leže s podložením horní poloviny těla
• Volat RZP
• Drobné rány ošetřit leukostehem

Dušení

• Prohlédnout nosní dírky a dutinu ústní
• Pokud cizí těleso nenalezneme, pokusíme se o Heimlichův hmat (viz výše), lze také použít náraz dlaní do zad v oblasti mezi lopatkami
• V případě upadnutí do bezvědomí zjistíme vitální funkce a zahájíme resuscitaci.

Tonutí

• Postiženého dostat z vody
• Zahájit resuscitaci
• Při podezření na poranění páteře je nutné maximálně minimalizovat pohyby s krkem.

Bezvědomí

• Zjistit vitální funkce, zkontrolovat dutinu ústní k vyloučení zapadlého jazyka nebo přítomnosti cizích těles
• Vyloučit traumata včetně poškození krční páteře
• Stabilního pacienta převedeme do polohy na záda s mírně zakloněnou hlavou a voláme RZP
• Neustále kontrolujeme vitální funkce – dýchaní a srdeční akci
• Provádění stabilizované polohy se nedoporučuje, jen v případě viditelného nucení na zvracení pacienta natočíme na stranu, aby nedošlo k vdechnutí zvratků
• Pokud je pacient stabilní, zůstáváme v jeho blízkosti do příchodu RZP a rozhlížíme se po okolí, hledáme obaly po lécích, chybějící kousky hraček, poškozenou zásuvku nebo jiné zdroje, které mohli způsobit bezvědomí.

Postižení elektrickým proudem

• Vypneme vypínač nebo jistič, vytáhneme spotřebič z elektrické sítě, oddálímé postiženého od zdroje proudu
• Zjistíme stav vědomí, dýchaní a srdeční aktivitu, podle potřeby zahájíme KPR
• Voláme RZP, při postižení elektrickým proudem vysokého napětí voláme i hasiče k případné potřebě vyproštění postiženého.

Úraz hlavy

• Při otoku nebo hematomu zlehka chladit, nezatlačovat
• Při úrazu hlavy je základní poloha v leže s podložením horní části těla
• Pacienta v bezvědomí, který nemá porušené vitální funkce a zvrací, uložíme do stabilizované polohy
• Voláme RZP a neustále sledujeme vitální funkce postiženého

Úraz páteře, míchy

• S postiženým co nejméně manipulovat
• Udržet postiženého v poloze, ve které byl nalezen
• Pokud pacient vyžaduje resuscitaci, převedeme ho do polohy na záda (opět připomínáme vyhýbat se rotačním pohybům páteře) a zahájíme nezbytné úkony.
• Při resuscitaci provádíme co nejmenší úklon hlavy
• Transport pacienta se provádí na tvrdé podložce za pomoci 4-5 osob, které zajistí stabilní polohu pacienta při překládaní.

Popálení, poleptání kůže

• Popálenou plochu chladíme vlažnou vodou (ne ledovou, prohlubuje nedokrvení tkání a jejich rychlejší odumírání)
• Kontaktujeme rychlou zdravotnickou pomoc
• Při požití žíravin a možnosti poleptání jícnu a nižších části trávicího traktu ihned volejte RZP. Nenavozujte zvracení.
• Nepodávejte dítěti žádné roztoky typu voda, mléko a jiné
• Připravte originální obal přípravku, kterým nastalo poleptání

Omrzliny

• Provázejte pozvolného ohřívání
• Nikdy postižené místo neohřívejte horkou vodou, použijte vlažnou vodou
• Vyhledejte odbornou lékařskou pomoc

Poranění zvířaty a hmyzem

Pokousání psem:

• Ránu desinfikujte, nejlépe jódovou desinfekci nebo peroxidem vodíku a překryjte sterilním krytím
• Vyhledejte odbornou lékařskou pomoc
• Zajistěte očkovací průkaz zvířete a očkovací průkaz dítěte

Hlodavce:

• Při pokousaní chovným hlodavcem desinfikujte ránu, překryjte
• Při pokousání volně žijícím hlodavcem desinfikujte ránu a vyhledejte odbornou lékařskou pomoc

Hady:

• Při pokousaní jedovatým hadem ihned vyhledejte lékařskou pomoc
• Kontaktujte chovatele, většina orientovaných chovatelů zná, kde je možné co nejrychleji sehnat sérum jako protijed (antisérum)
• Jako první pomoc je zaškrtit končetinu nad místem kousnutí a končetinu znehybnit.

Klíště:

• Dezinfikovat oblast přisátí, za pomoci pinzety nebo nalomené umělé karty podebrat klíště a pohybovat s ním ze strany na stranu, až se klíště neuvolní
• Po vyndání klíštěte opět ránu desinfikovat, klíště nemačkat, vhodné je ho spláchnout nebo spálit
• Sledovat oblast kousnutí – zarudnutí. V případě zvětšujícího se zarudnutí s vyblednutým středem vyhledáme lékaře.

Včela, osa, jedovatý hmyz:

• Pacienti, kteří vědí o alergii na bodnutí například včelou, mají nosit sebou adrenalinové pero
• Místo bodnutí desinfikovat a vhodné mírně chladit
• K omezení šíření toxických látek je vhodné končetiny imobilizovat
• Pokud vidíme žihadlo, opatrně ho pinzetou vytáhneme
• Při bodnutí v oblasti dutiny ústní nebo dýchacích cest je potřeba postiženého zklidnit, pokud máme k dispozici léky na snížení alergické reakce (antihistaminika), podáme podle doporučeného dávkování a ihned zajišťujeme lékařskou péči.

Rány

• Tepenné a větší žilní krvácení je nutné stavět kompresivním obvazem. Tlakový obvaz je kombinací působení tlaku na krvácející cévu a krytím rány. Tlakový obvaz má široký polštářek, který se přikládá na ránu, obvazem se tlakově stáhne. V případě prosakování se nesundává, ale vrství se.
• Zmírnit krvácení pomůže také zvýšení končetiny nad úroveň srdce a komprese tlakových bodů. Tlakový bod je místo, kde je dobře dostupná větší tepna k zatlačení proti tvrdému podkladu (kosti), čím se sníží průtok cévou.
• V případě velkého život ohrožujícího krvácení na končetinách, které nelze jinak zastavit, lze použít škrtidlo. Po zaškrcení končetiny je nutné si poznamenat údaj, kdy byla končetina zaškrcena. Škrtidlo je pomůcka, která se může vytvořit z jakéhokoliv měkkého materiálu (pásek, oděv, ručník), mělo by být široké aspoň 5cm. Obtočí se kolem končetiny nad místem krvácení a silně se zatáhne. Nikdy jej nepoužíváme v oblasti krku!!!
• Při krvácení z velké cévy na krku je nejlepším řešením přiložit co nejčistější tkaninu, na ránu a komprimovat krvácející cévu přímo v ráně.
• Při větší krevní ztrátě hrozí rozvoj šokového stavu, v tomto případě aplikujeme protišoková opatření (tepelný komfort, protišoková poloha na zádech s vypodloženými dolními končetinami) včetně péče o psychiku postiženého.
• Při krvácení z nosu nebo ucha, po předchozím traumatu hlavy, je nutné myslet na poškození lebky. Pacienta uložíme na záda a mírně mu podložíme hlavu.
• Při podezření na krvácení do tělních dutin je potřeba pacienta zklidnit, uložit do správné polohy (při krvácení do hrudníku v polosedě, při krvácení do dutiny břišní poloha na zádech s pokrčenými nebo mírně podloženými dolními končetinami) a ihned volat RZP. S pacientem neustále komunikujeme, rozrušeného pacienta se snažíme zklidnit.

Otravy

• Nenavozujte zvracení (chemikálie tím opakovaně prochází jícnem a dutinou ústní, čím ji opakovaně poškozuje). Dítěti vypláchněte dutinu ústní vlažnou vodou a okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc. Při nejistotě lze kontaktovat Toxikologické informační středisko (TIS) – non-stop linka 224 915 402 nebo 224 919 293, či Ústavu soudního lékařství a toxikologie 224 911 267.
  Při intoxikaci alkoholem podejte (v lehčích intoxikacích, pokud je to možné) postiženému čistou vlažnou vodu, uložte ho do stabilizované polohy (v případě zvracení je nutná prevence vdechnutí zvratků) a ihned přivolejte RZP. Snažte se zjistit množství požitého alkoholu
• V případě intoxikace nikotinem ihned volejte RZP. Projevy intoxikace můžou být bolesti hlavy a břicha, zvracení, studený pot, změny rytmu srdce
• V případě podezření na intoxikací léky je potřeba ihned volat RZP, vyhledat v okolí odhozené obaly po lécích, zkontrolovat lékárničku nebo místo skladování léků v domácnosti a kontaktovat RZP. Pokud je možné, zkusit od postiženého odebrat co nejvíce údajů – jaké léky, kolik a kdy. Nepodávejte tekutiny ani jiné látky, je možné podat živočišní (černé) uhlí a ihned kontaktujte RZP nebo vyhledejte odbornou lékařskou pomoc
• Při požití hub nebo jedovatých rostlin ihned podejte maximální možnou dávku živočišného uhlí a zapijte čistou vlažnou vodou. Pokud jste svědkem přímého požití jedovaté látky, lze navodit zvracení, jinak zvracení nenavozujte. Ihned kontaktujte toxikologické centrum a RZP. Odložte zbytky jídla nebo hub, pokud je ještě máte k dispozici.

Zásady: v případě intoxikace postiženého se zachovalými vitálními funkcemi uložte do stabilizované polohy. Neklidného postiženého se snažte co nejvíce zklidnit. Pokud neznáte zdroj intoxikace, nenavozujte zvracení a nepodávejte tekutiny ani jídlo. Ústa prohlídněte, k vyloučení zaklínění cizorodé látky. Zajistěte okolí – krabičky od chemikálií, léků, potravin, rostliny, houby, rozlité tekutiny a připravte je k odvozu s RZP. Ihned kontaktujte RZP, popřípadě Toxikologické centrum. Je nutné uvědomit si, že praktický lékař nemusí mít přehled (a většinou ani nemůže mít) o všech toxických látkách, proto neztrácejte čas voláním PL a ihned volejte RZP. V případě postižení vitálních funkcí zahajte kardiopulmonální resuscitaci.
V případě, že kontaktujete RZP nebo Toxikologické centrum, je potřeba uvést následující informace:

• Kdo je postižený (věk, váha, jméno, pohlaví)
• Co je předpokládaná toxická látka (druh látky, množství, čas od požití)
• Projevy na postiženém (chování, barva kůže, srdeční a dechové funkce, stav vědomí)
• Co bylo s postiženým provedeno (požití živočišného uhlí, vody….)
• Jiné nemoci, na které nemocní trpí
• Kdo žádá o pomoc (jméno, telefon, místo- orientační body, kde se postižený vyskytuje)

Cizí tělesa

• Hlavní zásadou při polknutí cizího tělesa je, postiženému nepodávat nic k pití nebo jídlu, vzít možný druhý vzorek polknutého tělesa a vyhledat odbornou lékařskou pomoc
• Nenavozujte zvracení a neprovádějte žádné manévry
• Heimlichův hmat je u polknutých těles neúčinný
• Kontaktujte RZP, dítě udržujte v polosedě, při zvracení ve stabilizované poloze.

Zlomeniny

• První pomoci při podezření na zlomeninu je fixovat končetinu v úlevové poloze, čili v poloze, kdy to postiženého nejméně bolí
• Postiženému nepodáváme nic k pití ani jídlu, v případě potřeby napravení zlomeniny v celkové anestesii to oddaluje provedení výkonu
• Fixace končetiny se provádí pevným materiálem (např. kus dřeva)
• Ihned vyhledat odbornou lékařskou pomoc
• U otevřených zlomenin (zlomeniny, kdy je poškozen kožní kryt) provedeme desinfekci, sterilní krytí rány a fixaci pevným materiálem